2014
2015
2016
2017
2018

Třicátétřetí setkání Pražského informatického semináře

Milan Paluš

Kauzalita, informace a čas

Rozpoznání příčiny a následku v jevech, probíhajících v přírodě nebo ve společnosti, je výzvou pro všechny vědecké obory. Kvantitativní, matematický popis kauzality je možný u jevů nebo procesů, které se vyvíjejí v čase a jejichž stav lze charakterizovat měřitelnou veličinou.

22. února 2018

16:00

Posluchárna S5, MFF UK
Malostranské nám. 25, Praha 1
Zobrazit na mapě

Anotace přednášky

Rozpoznání příčiny a následku v jevech, probíhajících v přírodě nebo ve společnosti, je výzvou pro všechny vědecké obory. Kvantitativní, matematický popis kauzality je možný u jevů nebo procesů, které se vyvíjejí v čase a jejichž stav lze charakterizovat měřitelnou veličinou. Takovou veličinu je možné zaznamenávat v pravidelných časových intervalech a získat specifický typ datových souborů zvaných časové řady – například dlouhodobé záznamy teplot vzduchu nebo záznam elektrické aktivity mozku – elektroencefalogram.

V této přednášce navážeme na myšlenky zakladatele kybernetiky Norberta Wienera a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Sira C.W.J. Grangera, vysvětlíme si využití funkcionálů z teorie informace v detekci kauzality a interpretaci kauzálních vztahů jako přenosu informace. Podíváme se na přenos informace u synchronizujících se chaotických systémů. Přirozenou roli v definici kauzality hraje čas a směr jeho plynutí – příčina předchází následku. Řekneme si, zda tento princip dodržují chaotické systémy. V souvislosti s časem se dále zaměříme na složité systémy vyvíjející se v různých časových měřítkách. Ukážeme si, jak měřit přenos informace mezi různými časovými škálami. Pro aplikaci této metody se podíváme na vliv klimatických cyklů s periodou 7-8 let na amplitudu ročních teplotních cyklů a meziroční variabilitu průměrných zimních teplot ve střední Evropě.

Přednášející

Milan Paluš

Vystudoval matematickou fyziku na MFF UK. V Psychiatrickém centru Praha (dnes Národní ústav duševního zdraví) se zabýval aplikací teorie deterministického chaosu v analýze mozkových vln. Titul kandidáta věd obhájil v Ústavu informatiky Akademie věd. Jako postdoktorand pracoval na University of Illinois a v Santa Fe Institute (ústavu zabývajícím se mezioborovým výzkumem složitých systémů), podpořen Fogartyho výzkumným stipendiem. Působil také na School of Mathematical Sciences, Queensland University of Technology, Brisbane, a v rámci kratších pobytů na Cambridge University a Max Planck Institute for the Physics of Complex Systems v Drážďanech. V Ústavu informatiky AV ČR se zabývá studiem složitých systémů a jejich kooperativního chování, s důrazem na detekci nelinearity, synchronizace a kauzality v časových řadách.

O PRAŽSKÉM INFORMATICKÉM SEMINÁŘI

Seminář se schází zpravidla 4. čtvrtek v měsíci v 16 hod. (s výjimkou letních měsíců a prosince), a to buď v budově FEL ČVUT na Karlově náměstí, nebo v budově MFF UK na Malostranském náměstí.

Jeho program je tvořen hodinovou přednáškou, po níž následuje časově neomezená diskuse. Základem přednášky je něco (v mezinárodním měřítku) mimořádného nebo aspoň pozoruhodného, na co přednášející přišel a co vysvětlí způsobem srozumitelným a zajímavým i pro širší informatickou obec. Přednášky jsou standardně v angličtině.

Seminář připravuje organizační výbor ve složení Roman Barták (MFF UK), Jaroslav Hlinka (ÚI AV ČR), Michal Chytil, Pavel Kordík (FIT ČVUT), Michal Koucký (MFF UK), Jan Kybic (FEL ČVUT), Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Jiří Sgall (MFF UK), Vojtěch Svátek (FIS VŠE), Michal Šorel (ÚTIA AV ČR), Tomáš Werner (FEL ČVUT), Filip Železný (FEL ČVUT)

Idea Pražského informatického semináře vznikla z rozhovorů představitelů několika vědeckých institucí na téma, jak odstranit zbytečnou fragmentaci informatické komunity v ČR.

Podporovatelé

Kontakt