2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2022
2023
2024

Třicátédeváté setkání Pražského informatického semináře

Hans Georg Feichtinger

Výpočetní aspekty časově-frekvenční a Gáborovy analýzy

Gáborova analýza je součástí časově-frekvenční analýzy signálů zabývající se jejich lokálním fourierovským rozvojem. V jednorozměrném případě provádíme Fourierovu analýzu úseků signálu pomocí diskrétní či rychlé Fourierovy transformace (DFT/FFT), na což se můžeme dívat jako na proces inverzní k hraní hudby z not.

24. ledna 2019

16:15

Posluchárna S5, MFF UK
Malostranské nám. 25, Praha 1
Zobrazit na mapě

Anotace přednášky

Gáborova analýza je součástí časově-frekvenční analýzy signálů zabývající se jejich lokálním fourierovským rozvojem. V jednorozměrném případě provádíme Fourierovu analýzu úseků signálu pomocí diskrétní či rychlé Fourierovy transformace (DFT/FFT), na což se můžeme dívat jako na proces inverzní k hraní hudby z not. Obrázky Fourierovy transformace, spektrogramy, totiž připomínají zápis skladby. Takové postupy jsou také základem kompresního algoritmu pro zvuková data MP3. Ve dvou dimenzích můžeme tento přístup přirovnat k obrazové JPEG kompresi, kde místo rozkladu na bloky 8x8 máme překrývající se bloky s hladkými přechody.

Přestože základy této teorie položil již D. Gábor ve svém článku z roku 1946, matematická analýza a výpočetní realizace se rozvinuly až ke konci osmdesátých let minulého století. Přednáška ukáže příklady aplikací a vysvětlí, jak matematická analýza problému včetně vlastních výsledků řečníka pomohla překonat jeho výpočetní úskalí. Stránka www.gaborator.com téma přesvědčivě ilustruje na zvukových signálech.

Přednášející

Hans Georg Feichtinger

Profesor Hans Georg Feichtinger strávil většinu kariéry na Vídeňské univerzitě, kde také v r. 1974 získal doktorát. Jeho hlavním zájmem je harmonická analýza s důrazem na časově-frekvenční analýzu a Gáborovu analýzu z teoretického, aplikačního i výpočetního pohledu. H. G. Feichtinger je zakladatelem vídeňské skupiny numerické harmonické analýzy (NuHAG), která pod jeho vedením získala osm grantů Marie Curie Fellowship a jeden Marie Curie Excellence Grant. Vedl 31 úspěšných doktorandů, z nichž někteří působí na špičkových univerzitách ETH Curych, DTU Kodaň, TU Mnichov a RWTH Cáchy (Aachen). Od roku 2000 je šéfredaktorem časopisu Journal of Fourier Analysis and Applications. Hostoval na univerzitách v Heidelbergu, v Marylandu (College Park), v Connecticutu (Storrs), v Edinburghu, na Novém Zélandu, v Marseille (Morlet Chair), na ETH Curych, DTU Kodaň a TU Mnichov. V současné době je hostujícím profesorem Univerzity Karlovy. Publikoval více než 130 vědeckých publikací a podle Mathematical Reviews byl citován více než 2300krát, a to více než 800 autory.

O PRAŽSKÉM INFORMATICKÉM SEMINÁŘI

Seminář se obvykle schází jednou za měsíc ve čtvrtek v 16:15 a to buď v budově FEL ČVUT nebo v budově MFF UK.

Jeho program je tvořen hodinovou přednáškou, po níž následuje časově neomezená diskuse. Základem přednášky je něco (v mezinárodním měřítku) mimořádného nebo aspoň pozoruhodného, na co přednášející přišel a co vysvětlí způsobem srozumitelným a zajímavým i pro širší informatickou obec. Přednášky jsou standardně v angličtině.

Seminář připravuje organizační výbor ve složení Roman Barták (MFF UK), Jaroslav Hlinka (ÚI AV ČR), Michal Chytil, Pavel Kordík (FIT ČVUT), Michal Koucký (MFF UK), Jan Kybic (FEL ČVUT), Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Jiří Sgall (MFF UK), Vojtěch Svátek (FIS VŠE), Michal Šorel (ÚTIA AV ČR), Tomáš Werner (FEL ČVUT), Filip Železný (FEL ČVUT)

Idea Pražského informatického semináře vznikla z rozhovorů představitelů několika vědeckých institucí na téma, jak odstranit zbytečnou fragmentaci informatické komunity v ČR.

Podporovatelé

Kontakt

Pražský informatický seminář je z důvodů prevence šíření nákazy novým koronavirem do odvolání pozastaven.